Pohádka jako přirozená součást dětského světa

Pohádky představují jednu z nejstarších a zároveň nejpřirozenějších forem vyprávění, která je přítomná napříč kulturami i historickými obdobími. Dětské publikum se s nimi setkává v různých podobách po celém světě, přičemž jejich základní charakteristikou je práce s fantazií a překračování hranic běžné reality. V pohádkových příbězích se objevují nadpřirozené bytosti, dochází k neobvyklým událostem a děj se řídí logikou odlišnou od fyzikálních zákonitostí reálného světa (Černoušek, 2019).

Jak uvádí Černoušek (2019, s. 7), „Síla představivosti a kouzlo pohádkového slova je silnější než zákon gravitace.“

Přestože mohou být pohádky některými dospělými vnímány jako méně podstatná či pouze fantazijní zábava, jejich význam v dětském vývoji je odborně zdůrazňován. Pohádky umožňují dítěti bezpečně prožívat emoce, orientovat se v základních morálních kategoriích a postupně porozumět složitějším vztahům mezi lidmi. Zároveň přispívají k rozvoji představivosti a k porozumění symbolickému jazyku (Černoušek, 2019).

Důležitou roli v působení pohádky hraje také její sdílení mezi dospělým a dítětem. Jak upozorňuje Černoušek (2019, s. 8), „S dětmi se pohádky musí prožívat. Nic na světě nenahradí živé vyprávění, nebo alespoň předčítání pohádek.“

Pohádka tak není pouze literárním útvarem, ale také prostředkem, který pomáhá dítěti orientovat se ve světě prostřednictvím obraznosti, symbolů a jasně strukturovaného děje. Typické pohádkové principy, jako je kontrast dobra a zla či srozumitelná dějová linie, podporují postupné vytváření porozumění realitě a její mentální organizaci (Černoušek, 2019).

V současné době je zároveň zdůrazňována potřeba rozvíjet u dětí vztah ke knize a čtení, a to zejména v kontextu rostoucího vlivu digitálních médií. Podle Černouška (2019) může právě pohádka sehrávat významnou roli v budování pozitivního vztahu dítěte k literatuře, vyprávění a naslouchání, které jsou základními předpoklady čtenářské gramotnosti.

Závěr

Význam pohádky nelze redukovat pouze na zábavnou funkci. Jak vyplývá z odborného pohledu Černouška (2019), pohádky představují důležitý prostředek k rozvoji dětské psychiky, zejména v oblasti emocí, představivosti a sociálního porozumění. Zároveň podporují schopnost dítěte orientovat se ve světě prostřednictvím symbolického myšlení a strukturovaného vyprávění.

Pohádky tak lze chápat jako významný edukační nástroj, který má své nezastupitelné místo v procesu raného čtenářského a osobnostního rozvoje dítěte (Černoušek, 2019).

Zdroj: ČERNOUŠEK, Michal. Děti a svět pohádek: kouzlo vyprávěného slova. Vydání druhé, v Portále první. Praha: Portál, 2019. ISBN 978-80-262-1434-2.